KNIHA O DULCE – 3. kapitola – Dulce v Novém Mexiku a kosmické spiknutí?

KNIHA O DULCE – 3. kapitola

Branton: ‚The Dulce Book‘

Poznámka redakce České exopolitiky na úvod:

Vážení čtenáři,

zveřejňujeme nyní spis ‚The Dulce Book‘ v rámci seriálu ‚KNIHA O DULCE‘ na našem portále www.exopolitika.cz, a to rovněž z toho důvodu, aby se široká veřejnost ČR (a SR) mohla svědomitě rozhodnout, zda chce být naše země skutečně ve vojenském paktu s USA/NATO, když právě USA jsou zjevně provázány dle následujících textů knihy s nebezpečnými, lidožravými, sadistickými, vychytralými mimozemskými civilizacemi a ztrácejí se tam civilisté do podzemí. 

Je to zřejmě tak, že i Ruská federace a další země jsou v kontaktu s různými elementy z kosmu, nicméně USA se nyní (2015) jeví zcela evidentně dle své přímé i CIA-rafinované výbojnosti jako země ovládaná ‚kdoví čím kdoví odkud‘ – za účelem vytváření a vysílání do éteru hrubých vibrací; vibrací chaosu, utrpení, energie hladomorů a brutality – pro energetickou výživu parazitních ras a entit.

Zvažme tedy, milí spoluobčané, co na tom může být pravdy a mějme se na pozoru, abychom také nemizeli někam do děr…

Dana Rašínová, Česká exopolitika, 2015

 

3. kapitola

Dulce v Novém Mexiku a kosmické spiknutí?

John Lear, kapitán jedné americké letecké společnosti, má nalétáno na více než 160 různých typech letadel ve více než 50 různých zemích. Je držitelem 17 rychlostních světových rekordů v Learjetu a je tím pouze jediným pilotem, který má v držení každé letecké osvědčení vydané Federální leteckou administrativou.

Pan Lear má pro CIA a další vládní agentury nalétáno na misích po celém světě. Letával tajné mise ve válečných zónách a „horkých“ místech po celém světě a často zosnoval ty nejtěsnější úniky za velmi nebezpečných podmínek. Bývalý nevadský senátní kandidát, John, je synem Williama P. Leara, návrháře výkonného letounu Lear Jet, 8-dráhového sterea, a zakladatele korporace Lear Siegler.

John Lear se začal zajímat o téma UFO 13 měsíců před níže uvedeným datem, po rozhovoru s přítelem v americkém vojenském letectvu, Gregem Wilsonem, který byl svědkem přistání UFO na vojenské letecké základně Bentwaters, nedaleko Londýna, ve VB, během něhož 3 malí „šedí“ mimozemšťané jednoduše zašli k veliteli letky. Od té doby Lear začal oťukávat své kontakty ve vyzvědačských sférách a vyšetřoval ono obvinění, že výkonné a vojensko-průmyslového odvětví „vlády“ Spojených států o mimozemských silách ví a má s nimi tajné dohody. Lear nenaznačuje, že následující scénář by mohl být jednou z „možností“, ale důrazně tvrdí, že mimozemšťané jsou zde, a že mnoho z nich nám nepřeje vůbec nic dobrého.

„Začalo to po druhé světové válce“, začíná.

„My [spojenecké síly] jsme z Německa obnovili některé mimozemské technologie – ale ne všechno, co měli – některé z nich zmizely. Zdá se, že někdy v pozdních 30. letech Německo našlo létající talíř. Co se s ním stalo, nevíme. Ale dostali jsme z toho nějakou paprskovou zbraň (ray gun)….“

Následující příspěvek je ‚Veřejné prohlášení‘, které bylo uvolněno Johnem Learem 29. prosince 1987 a revidováno 25. března 1988. Původně bylo posláno některým Learovým osobním přátelům a výzkumným spolupracovníkům, kteří následně přiměli „esového pilota“, aby tyto informace uvolnil veřejně. První verze prohlášení byla zřejmě určena pro „vnitřní“ zástupy badatelů, s nimiž se Lear stýkal, zatímco následující revize, která obsahuje stejné informace jako ono první vydání, je zaměřena na širokou veřejnost:

Oznámení pro tisk:

„Vláda Spojených států se nadále spoléhá na vaši osobní i profesionalní naivitu při potlačování informací obsažených v tomto dokumentu.

Vaše spolupráce v průběhu posledních 40 let předčila naše nejdivočejší očekávání, a my vám salutujeme.

Slunce se netočí kolem Země.

Vláda Spojených států posledních přibližně 20 let podniká s malými šedými mimozemšťany.

První uvedená pravda zapříčinila v roce 1600 upálení Giordana Bruna, za jeho odvážný návrh, že je to pravda. Ta druhá pravda zabila daleko více lidí, než bude kdy známo, za jejich pokus ji prohlásit veřejně.“

(Poznámka: Přidal jsem k textu zdůraznění. – Branton.)

„Ale pravda se musí říct. Skutečnost, že Země obíhá kolem Slunce, byla úspěšně potlačována [římskou] církví po více než 200 let. Nakonec to způsobilo zásadní převrat v církvi, vládě a v myšlení. A přeskupení sociálních a tradičních hodnot. To bylo v letech kolem 1600.

A nyní, asi 400 let poté, co byla ta první pravda vyslovena, tak musíme opět čelit šokujícím faktům. Té „hrozné pravdě“, kterou před námi vláda skrývá po více než 40 let. Bohužel, tato „hrozná pravda“, je mnohem horší, než si vláda vůbec dokázala představit.

Ve své snaze „ochránit demokracii“ nás naše vláda prodala mimozemšťanům.

A tady je, jak se to stalo. Ale než začnu, rád bych nabídnul i slova na obranu těch, kteří nás prodali. Měli jen ty nejlepší úmysly.

Německo pravděpodobně nalezlo létající talíř již tak brzy jako v roce 1939. Generál James H. Doolittle navštívil v roce 1952 Norsko, aby si prohlédl létající talíř, který tam havaroval na Špicberkách.

Ta „hrozná pravda“ byla známa jen několika málo osobám: Byla to skutečně ošklivá malá stvoření, která se podobala kudlance nábožné… Z té původní skupiny, která se o této „hrozné pravdě“ dozvěděla jako první, jich několik spáchalo sebevraždu, z nichž nejvýznamnějším byl ministr obrany [a ministr námořnictva], James V. Forrestal, který skočil při své smrti z okna ze 16. patra nemocnice.“

(Poznámka: William Cooper, bývalý člen instruktážního námořního výzvědného týmu, trvá na tom, že Forrestal byl ve skutečnosti zavražděn agenty CIA, kteří jeho vraždu zamaskovali jako sebevraždu. Tato informace byla založena na citlivých dokumentech, o nichž Cooper tvrdí, že je četl – dva agenti CIA vstoupili do nemocničního pokoje, kolem Forrestalova krku a pak ke světlu u stropu uvázali prostěradlo a poté vyhodili Forrestala z okna, aby visel. Prostěradlo[a] se roztrhlo a jak se řítil na cestě dolů ke své smrti, podle některých svědků křičel „My jsme napadeni!“ – Branton).

„Lékařské záznamy tajemníka Forrestala jsou zatajeny dodnes.
Prezident Truman nad tímto tajemstvím utěsnil pokličku a utáhnul šrouby tak těsně, že si veřejnost stále myslí, že létající talíře jsou vtip. Já pro ně ale mám sakra velké překvapení.

Prezident Truman v roce 1947 založil skupinu ze 12 nejlepších vojenských vědeckých pracovníků v té době. Byli známí jako MJ-12. Přestože skupina existuje dodnes, z jejích původních členů už není nikdo naživu. Poslední zesnulý ze skupiny byl v roce 1984 Gordon Gray, bývalý tajemník armády. Když některý člen zemřel, tak si skupina sama jmenovala nového člena, aby zaplnil jeho pozici. Také existuje určitá spekulace, že skupina známá jako MJ-12, byla rozšířena o nejméně sedm dalších členů.

V pozdních 40. letech (1940) se přihodilo několik havárií letajících talířů – jeden v Roswellu v Novém Mexiku, jeden v Aztecu Novém Mexiku a jeden u Lareda v Texasu, asi 50 km uvnitř hranice s Mexikem.

„Zvažte, chcete-li, pozici vlády Spojených států v té době. Oni si o sobě pyšně mysleli, že jsou nejmocnějším národem na Zemi, jelikož zrovna vyrobili atomovou bombu – úspěch tak úžasný, že by to trvalo Rusku 4 roky, aby je dohnalo, a to pouze a jedině s pomocí zrádců demokracie. Postavili tryskáč, který v letu překročil rychlost zvuku. Postavili tryskové bombardéry s mezikontinentálním rozsahem, který mohl nést zbraně enormního ničení. Byla to poválečná éra – a budoucnost se zdála být skvělá. A teď si představte, jaké to asi muselo být pro tyto vůdce, kteří všichni byli svědky paniky po rozhlasovém vysílání Orsona Wellse, „Válka světů“, v roce 1938, kdy tisíce Američanů zpanikařily při realisticky prezentované invazi na Zemi od bytostí z jiné planety.

(Podle badatele Wilcocka žádná panika neproběhla a je to záměrně takto šířeno médii za účelem dalšího zneužití – pozn. překl.)

Představte si tedy jejich hrůzu, když viděli na vlastní oči mrtvá těla těchto děsivých malých stvoření s obrovskýma očima, plazí kůží a s prsty, které vypadaly jako drápy. Představte si jejich šok, když se pokoušeli zjistit, jak byly tyto divné „talíře“ poháněny a oni nemohli najít vůbec žádnou část, která by se alespoň trochu podobala komponentům, které znali: žádné válce ani písty, žádné vakuové trubice nebo turbíny či hydraulické pohony. Pouze a jenom až plně pochopíte tuto ohromující bezmocnost, které vláda čelila v pozdních 40. letech, pak tedy možná pochopíte jimi vnímanou potřebu celkového důkladného a rozsáhlého utajování, jež zahrnovalo použití „smrtící síly“.

Toto zatajování bylo tak úspěšné, že až tak pozdě jako v roce 1985, vedoucí vědecký pracovník Jet Propulsion Laboratory (Laboratoř tryskových pohonů) v Pasadeně v Kalifornii, doktor Al Hibbs, se podíval na videokazetu obrovského létajícího talíře a konstatoval toto:

„Já k tomu fenoménu UFO nepřiřadím vůbec nic, dokud nedostanu více dat.“

Dr. Hibbs při pohledu na nahého císaře řekl:

„Určitě vypadá nahý, ale to neznamená, že nahý je.“

Zpanikařená vláda v červenci 1952 bezmocně sledovala, jak letka „létajících talířů“ přeletěla nad Washingtonem, D.C. a zabzučela kolem Bílého domu, kolem budovy Kapitolu a Pentagonu. To vyžadovalo od vlády veškerou možnou představivost a zastrašování, aby tuto událost vypudila z paměti veřejnosti.

Během korejské války došlo k tisícům pozorování a vojenské letectvo získalo několik dalších talířů. Některé z nich byly skladovány na vojenské letecké základně Wright-Patterson a některé byly skladovány na leteckých základnách poblíž míst havárií.

Jeden talíř byl tak obrovský a logistické problémy s jeho přepravou tak rozsáhlé, že byl zakopán na místě havárie a je tam dodnes. Příběhy o přepravě havarovaných talířů přes dlouhé vzdálenosti jsou legendární – lidé se pohybovali pouze v noci, koupili i kompletní farmy, rozsekali lesy, blokovali hlavní dálnice a někdy v tandemu řídili 2 nebo 3 vozidla s nízkou ložnou plochou s mimozemskou zátěží až třicet metrů v průměru.“

(Uvádí se, že týmy ALPHA nebo BLUE ze základny Wright-Patterson byly těmi, které byly nejčastěji mobilizovány na provádění operací ‚havárie-vyhledávání‘. – Branton)

„K první komunikaci mezi těmito mimozemšťany a „vládou USA“ [došlo] 30. dubna 1964.“

(Ostatní tvrdí, že existoval ještě dřívejší kontakt/ komunikace – v roce 1954 během Eisenhowerovy administrativy. – Branton)

„V období mezi 1969 a 1971 se skupina MJ-12 jménem vlády USA s těmito tvory, takzvanými EBE, dohodla [„EBE“ je zkracený výraz pro „mimozemskou biologickou entitu“, jak byly pojmenovány Detleym Bronkem, původním členem MJ-12 a 6. prezidentem univerzity John Hopkins].

Tou „dohodou“ bylo, že za výměnu poskytnuté „technologie“, my bychom souhlasili „ignorovat“ probíhající únosy lidí a potlačovali bychom informace o mrzačení dobytka.

EBE ujistily MJ-12, že únosy [obvykle trvající asi 2 hodiny] nebyly nic jiného než průběžné monitorování rozvojových civilizací.

Ve skutečnosti, účel těchto únosů, jak se ukázalo, byl tento:

(1) Vložení 3-mm sférického zařízení přes nosní dutiny uneseného člověka do mozku [do optického a/nebo nervového centra]. Toto zařízení se používá na biologické monitorování, sledování a na ovládání mysli unesených lidí.

(2) Implementace posthypnotické sugesce za účelem provedení určité činnosti v průběhu jistého časového období, k jejíž aktivaci dojde během následujících 2 až 5 let.

(3) Ukončení života některých lidí, aby jejich těla sloužila jako živoucí zdroje biologického materiálu a látek pro EBE.

(4) Ukončení života jedinců, kteří představují hrozbu pro pokračování činnosti EBE.

(5) Provádění pokusů genetického inženýrství.

(6) Impregnace lidských žen a předčasné ukončení těhotenství za účelem získání hybridního nemluvněte.

(Poznámka: Možná, že lepší výraz pro toto by byl „geneticky pozměněné“ nemluvně, protože zatím ještě neexistuje žádný důkaz o tom, že skuteční „hybridi“ mezi lidmi a „EBE“ nebo „Šedými“ byli úspěšně stvořeni. Jinými slovy toto potomstvo by mělo tendenci zapadat pod jednu nebo druhou stranu – buď by to byla „reptiloidní“ či „šedá“ entita, která by neměla žádnou „energii duševní matrice“, anebo by to byla humanoidní bytost, jež by takovou matrici či duši měla, i když by byla poněkud geneticky změněná ve svém vnějším fyzickém vzhledu anebo vlastnostech. – Branton).

„Americká vláda si zpočátku nebyla vědoma dalekosáhlých důsledků oné „dohody“. Byli zavedeni, ve smyslu věřit, že únosy jsou v podstatě neškodné, a protože si mysleli, že se únosy zřejmě budou odehrávat tak jako tak – zdali s nimi souhlasí nebo nikoli – tak pouze trvali na aktuálním seznamu unesených, který by se podával v pravidelných intervalech skupině MJ-12 a Radě pro národní bezpečnost.

Zní to neuvěřitelně? Aktuální seznam unesených lidí, který byl posílán Radě národní bezpečnosti? Čtěte dál, protože mám pro vás novinku…

EBE mají genetickou poruchu – jejich trávicí systém je atrofovaný a není funkční…

Proto, aby se tyto entity udržovaly při životě, používají enzymy nebo hormonální sekrety, které extrahují ze tkání lidí a zvířat.

Tyto získané sekrety pak smísí s peroxidem vodíku [aby se zabily bakterie, viry, atd.] a pak tuto směs nanášejí na svou kůži – buď tento roztok do kůže vtírají anebo do roztoku ponořují části svých těl. Jejich tělo tuto směs absorbuje a pak své odpady opět přes kůži vylučuje ven.“

(Moč je také vylučována přes kůži, což může vysvětlit zápach čpavku, jaký mnoho unesených lidí nebo svědků hlásilo během setkání se šedým typem „mimozemšťanů“. – Branton)

„Mrzačení dobytka, jaké převládalo během let 1973 – 1983 a které bylo veřejně oznámeno v novinách a časopisech, včetně dokumentárního filmu, který byl vyroben Lindou Howe pro televizní pobočku CBS, ‚KMGH-TV‘, v Denveru, existovalo kvůli sběru tkání pro mimozemšťany.

Mrzačení zahrnovalo odebírání genitálií; konečníky byly vykrojeny až do tlustého střeva – a oči, jazyky a krky byly všechny chirurgicky odstraněny, s extrémní přesností.

V některých případech byly tyto řezy provedeny mezi buňkami – což je postup, jakého nejsme doposud v tomto oboru schopni docílit. V mnoha případech mrzačení nebyla v mrtvolách zvířat nalezena vůbec žádná stopa po krvi, nicméně u nich nebyl nalezen ani vůbec žádný cévní kolaps vnitřních orgánů.

To samé PLATILO PRO MRZAČENÍ LIDÍ.

Jedním z prvních byl v roce 1956 seržant Jonathan P. Lovette na raketové testovací střelnici White Sands, kdo byl nalezen 3 dny poté, kdy major vojenského letectva byl ve 3:00 ráno svědkem jeho únosu objektem ve tvaru disku, když vyhledával na střelnici odpadky z raket.

Jeho genitálie byly odstraněny, konečník byl vyřezán chirurgicky přesnou, jako by „zástrčkou“ až do tlustého střeva, oči byly odstraněny a všechna krev byla odstraněna rovněž – a znovu bez cévního kolapsu.

Z některých důkazů je zřejmé, že se tato operace ve většině případů provádí, když je oběť – živočišná anebo lidská – stále naživu.“

Poznámka redakce české exopolitiky – více o mrzačení lidí mimozemšťany zde:

https://www.exopolitika.cz/zatajovani-mrzaceni-lidi-ufo-a-nato-1-cast/2571

https://www.exopolitika.cz/zatajovani-mrzaceni-lidi-ufo-a-nato-2-cast/2583

https://www.exopolitika.cz/zatajovani-mrzaceni-lidi-ufo-a-nato-3-castzaver/2617

(Poznámka Brantona: Podle bývalého velitele zelených baretů, Billa Englishe, tento incident byl uveden i ve „více než přísně tajné“ zprávě č. 13 v Grudge/ Blue Book, která nebyla nikdy uvolněna se zbytkem neškodných a objemných zpráv z projektu ‚Blue Book‘. ‚Modré týmy‘, které byly posílány ven na operace havárie-vyhledávání, údajně pracovaly pod jménem skrytých operací větve Blue Book. Ufologická legenda tvrdí, že na základně Wright Patterson v Ohiu existuje tajný sklad s několika podzemními podlažími, který je doslova přeplněn mimozemskými vozidly, technickým vybavením, a dokonce i mimozemskými těly „v ledu“. Wright Patterson byl – a je? – hlavním sídlem pro projekt Blue Book.)

„Různé části těla jsou převáženy do různých podzemních laboratoří – a o jedné z nich je známo, že se nachází v blízkosti malého města Dulce v Novém Mexiku.

Toto společně obývané zařízení [CIA a mimozemšťané] bylo popsáno jako obrovské, s obrovskými kachličkovanými stěnami, které se „táhnou do nekonečna“.

Svědci nahlásili obrovské nádrže naplněné jantarově zbarvenou tekutinou, v nichž BYLY UVNITŘ MÍCHÁNY ČÁSTI LIDSKÝCH TĚL.

Po oné originální dohodě, Groom Lake, jedno z nejtajnějších testovacích středisek národa, bylo uzavřeno na dobu asi jednoho roku – někdy mezi 1972 a 1974 – a bylo tam pro mimozemské biologické entity s jejich pomocí postaveno obrovské podzemní zařízení.

Ona „vyjednaná“ technologie byla v tomto místě sestavena, ale mohla být řízena/operována pouze samotnými EBE. Netřeba dodávat, že tato moderní technologie nemohla být použita proti samotným EBE – i kbyby to bylo zapotřebí.

V období mezi 1979 a 1983 bylo pro MJ-12 více a více zřejmé, že se věci neodehrávaly tak, jak bylo plánováno. Vyšlo najevo, že se unášelo mnohem více lidí [v tisících], než bylo uvedeno v oficiálním seznamu únosů. Kromě toho vyšlo najevo, že

některé, ne všechny, ale některé z pohřešovaných dětí našeho národa byly použity na sekrety a další tělní části, které mimozemšťané vyžadovali.

V roce 1979 došlo v laboratoři Dulce k nějakému druhu šarvátky. Kvůli ní musela být zavolána speciální armádní jednotka, aby se pokusila osvobodit několik našich lidí, kteří byli v tomto zařízení uvězněni, a kteří si uvědomili, co se tam opravdu děje. Podle jednoho zdroje bylo při tom zabito 66 vojáků a naši lidé osvobozeni stejně nebyli.

Skupina MJ-12 musela být v roce 1984 v naprosté hrůze nad tou chybou, kterou oni udělali, když začali s EBE vyjednávat. Předtím přece nenápadně propagovali filmy jako „Blízká setkání třetího druhu“ a „E.T.“, aby si veřejnost zvykla na „podivně vypadající“ mimozemšťany, kteří jsou ale soucitní, laskaví a jsou skutečně našimi „vesmírnými bratry“.

Skupina MJ-12 „prodala“ EBE veřejnosti a nyní zápasila s tím faktem, že úplný opak je pravdou.

Kromě toho byl v roce 1968 formulován plán, aby se veřejnost v průběhu příštích 20 let dozvěděla o existenci mimozemšťanů na Zemi, který by vyvrcholil několika dokumentárními programy, jež by byly uvolněny během období 1985-1987. Tyto dokumentární programy by vysvětlovaly historii a záměry EBE. Ale objevení tohoto ‚velkolepého podvodu‘ uvedl veškeré plány, naděje a sny skupiny MJ-12 do naprostého zmatku a paniky.

Během schůzek v „Lóžovém klubu“, v odlehlé chatě s vlastním golfovým hřištěm, pohodlným přespáváním a pracovními místy a se svou vlastní soukromou přistávací dráhou postavenou výhradně pro členy MJ-12, tam nastal frakční boj o to, co se bude teď dělat. Část skupiny MJ-12 chtěla celou intriku a ten zmatek, co to představovalo pro veřejnost, přiznat a poprosit lidi o shovívavost a požádat je o jejich podporu.

Druhá část [většina] skupiny MJ-12 tvrdila, že neexistuje vůbec žádný způsob, kterým by se to dalo udělat, že situace je už neudržitelná a že by to stejně nemělo žádnou cenu, aby veřejnost s touto „hroznou pravdou“ vzrušovali, a že tím nejlepším plánem by bylo, kdyby pokračovali ve vývoji zbraní, které by mohly být použity proti EBE pod rouškou ‚SDI‘ – strategické obranné iniciativy, což nemělo vůbec nic společného s obranou proti příchozím ruským jaderným raketám.

A jak tato slova píši, doktor Edward Teller, „otec“ vodíkové bomby, je osobně v testovacích tunelech uvnitř Nevadské testovací střelnice a honí své zaměstnance a spolupracovníky podle slov jednoho svědka:

„Jako by ten člověk byl něčím posedlý“.

A to by tak mělo být, protože doktor Teller je členem MJ-12 spolu s doktorem Kissingerem, admirálem Bobbym Inmanem, a možná i admirálem Poindexterem – abychom jmenovali alespoň některé ze současných členů MJ-12.

Před tím, než byl tento ‚velkolepý podvod‘ objeven – a podle pečlivého plánu na dávkované uvolňování informací veřejnosti – tak bylo vyrobeno několik dokumentárních filmů a videokazet. William Moore, badatel UFO, který žije v Burbanku v Kalifornii, napsal „The Roswell Incident“. Je to kniha, vydaná v roce 1980, která podrobně popisuje havárii, obnovování vraku a následné zatajování UFO se 4 mimozemskými těly. Moore má také na videokazetě dva novináře, kteří mají rozhovor s vojenským důstojníkem spojeným s MJ-12. Tento vojenský důstojník odpovídá na otázky, které se vztahují na historii MJ-12, na zatajování a obnovování řady létajících talířů a na existenci živého mimozemšťana [jednoho ze 3 žijících mimozemšťanů, kteří byli zajati a označeni nebo názvani jako EBE-1, EBE-2, a EBE-3, jež jsou drženi v zařízení označených jako YY-II v Los Alamos v Novém Mexiku. Jediným dalším zařízením tohoto typu – s elektromagnetickým zabezpečením – je zařízení na vojenské letecké základně Edwards v Mojave v Kalifornii].

Tento důstojník jmenuje, jak již bylo předešle oznámeno, několik dalších jmen: Harold Brown, Richard Helms, generál Vernon Walters, Dr. Allen z JPL (Laboratoře tryskových pohonů) a Dr. Theodore van Karman – abych jmenoval alespoň některé ze současných a minulých členů MJ-12.

Tento důstojník také uvádí ten fakt, že EBE tvrdí, že vytvořili Krista. EBE mají typ záznamového zařízení, které zaznamenalo celou historii Země a mohou ji přehrávat v podobě hologramu. Tento hologram se dá filmovat, ale kvůli tomu způsobu, jak hologramy pracují, tak se to na filmu nebo videokazetách neukáže příliš jasně. Ukřižování Krista na hoře Olivetské (to se ve skutečosti stalo na kopci Kalvárie, nikoliv hoře Olivetské – Branton) bylo zaznamenáno na film, aby to veřejnost viděla.

Prohlašování od EBE, že vytvořili Krista, s ohledem na jejich ‚velkolepý podvod‘, by mohlo být snahou o narušení tradičních hodnot s cílem blíže neurčených důvodů.

Další údajně existující videokazetou je rozhovor s EBE.

Vzhledem k tomu, že EBE komunikují telepaticky (přes psionické krystalické, jako by vysílací implantáty, které spojují Šedé s masovou kolektivní myslí úlu – Branton), tak jeden plukovník vojenského letectva slouží jako tlumočník. Těsně před nedávnou korekcí na akciových trzích v říjnu 1987 bylo několik novinářů, včetně Williama Moora, pozváno do Washingtonu, D.C., aby osobně EBE natočili při podobném typu rozhovoru, a pak tento film rozšířili mezi veřejnost. Patrně kvůli této korekci na akciových trzích bylo rozhodnuto, že pro to nebylo příznivé načasování. V každém případě se rozhodně zdá, že by to byl velmi zvláštní způsob, jak veřejnost o mimozemšťanech informovat, ale bylo by to v souladu s chováním zpanikařených členů organizace, kteří v tom momentě nevěděli, na koho se obrátit.

Moore má u sebe několik dokumentů z projektu Aquarius, ze kterých před několika lety uniklo několik stránek, jež podrobně popisují mimořádně tajný projekt NSA (Národní bezpečnostní agentura), který byl touto agenturou do nedavné doby zapírán. V dopise senátorovi Johnu Glennovi ředitelka politiky NSA, Julia B. Wetzelová, napsala:

„Patrně tam je nebo tam existoval nějaký projekt s názvem [Aquarius] ze strany vojenského letectva, který se zabýval UFO. Shodou okolností v NSA také existuje projekt s tím samým jménem.“

Projekt Aquarius z NSA se především zabývá komunikací s mimozemšťany [EBE]. V rámci programu Aquarius také existoval projekt ‚Snowbird‘ – projekt , který testoval létání (zpětným inženýrstvím) obnoveného mimozemského vozidla v Groom Lake v Nevadě. Tento projekt pokračuje na tom samém místě dodnes. Podle slov jednoho člověka, který pracuje v Groom Lake:

„Naši lidé věci mnohem lépe rozebírají, než je dávají dohromady.“

Moore, který tvrdí, že má kontakt s MJ-12, se domnívá, že ho tahali za nos, když mu podstrkovali dokumenty, poskytovali mu vodítka a slibovali mu, že půjdou do konce roku 1987 s některými informacemi o mimozemšťanech na veřejnost.
Určitá z Moorových prohlášení by mohla vést někoho k té domněnce, že samotný Moore je vládním agentem, který pracuje pro skupinu MJ-12 a že se za nos netahá pouze jemu, ale že on tahá za nosy nadějných badatelů UFO – o tom, že je pravda hned za rohem. Uvažte to.

1. Moore důrazně tvrdí, že není vládním agentem, ale když byl Lee Graham [badatel UFO, který žije v Jižní Kalifornii] vyšetřován ze strany DIS [Obranná vyšetřovací služba] pro držení utajovaných dokumentů, které dostal od Moora, tak samotný Moore vyšetřován nebyl.

2. Moore důrazně tvrdí, že mrzačení dobytka v letech 1973-1983 byl podvod ze strany Lindy Howeové [která vyrobila film ‚Podivná úroda/ A Strange Harvest”], aby si pro sebe vytvořila publicitu. Pak cituje knihu ‚Mute Evidence/ Němé důkazy‘ jako základ celého podvodu. ‚Mute Evidence‘ byla vládou sponzorovaná kniha, která se snažila vysvětlit mrzačení zvířat v rámci konvenčních pojmů.

3. Moore říká, že 13. kapitola knihy o fyzice ‚Introductory Space Science/ Úvod do vesmírné vědy‘ pro americkou vojenskou leteckou akademii, vydání II, s názvem ‚Neidentifikované létající objekty‘, která popisuje čtyři z nejčastěji viděných mimozemštanů [z nichž jedním je EBE] – že tato kapitola byla napsána podplukovníkem Edwardem R. Therkelsonem a majorem Donaldem B. Carpenterem, personálem vojenských leteckých sil, kteří nevěděli, o čem mluvili a pouze citovali „bláznivé“ odkazy. Moore říká, že kniha byla stažena, aby se ta kapitola mohla odstranit.

Jestliže vláda měla pocit, že musí uznat existenci mimozemšťanů na Zemi – s ohledem na tak drtivé důkazy jakým bylo pozorování ve Wytheville ve Virginii v říjnu a listopadu (1987 – pozn. redakce) a nedávno (rozuměj 1986 – pozn. redakce) vydané knihy jako je „Night Siege“ (Noční obklíčení) [J. Allen Hynek, Phillip J. Imbrogno, Bob Pratt: NIGHT SIEGE, Ballantine Books, Random House, New York] a také vzít do úvahy onen ‚velkolepý podvod‘ a samozřejmě nepřátelské záměry ze strany EBE, tak by bylo bývalo výhodné pro skupinu MJ-12, kdyby připustila existenci EBE, ale zatajila informace o mrzačení a únosech.

Jestli MJ-12 a Moore měli nějakou dohodu, pak by bylo pro Moora jenom prospěšné, aby se přizpůsobil stranické linii. Například, skupina MJ-12 bývala mohla říct: „Zde jsou nějaké další originální dokumenty … ale pamatuj si … žádné diskuse o mrzačení zvířat nebo o únosech.“

To by bylo pro Moora užitečné, neboť by mu to poskytlo důkazy na podporu jeho teorie, že mimozemštané existují, ale popíralo by to o mimozemšťanech celou pravdu. Nicméně, pokud by Moore byl skutečně pro MJ-12 pracoval, tak by v každém případě následoval stranickou linii … připustil by existenci mimozemštanů, ale zapíral by mrzačení a únosy.

Pokud Moore ale pracoval sám, tak by si ani možná nebyl nějakého ‚velkolepého podvodu‘ vědom.

Čas ukáže. Je možné, že Moore půjde vpřed a ten video-rozhovor s vojenským důstojníkem uvolní kolem prvního v roce [sic], jak slíbil. Z hlediska pohledu MJ-12, veřejnost by byla vystavena informacím bez toho, aby jim bezpodmínečně věřila, protože Moore v podstatě není takovým důvěryhodným zdrojem, jako je, řekněme, prezident Spojených států. A po několika měsících přemílání a diskusí, více důvěryhodný zdroj by se mohl objevit s tvrzením, že ano, rozhovor byl v podstatě založen na faktech. Tento scénář by poněkud celou ránu pro veřejnost zmírnil. Pokud však Moore kazetu neuvolní, řekněme do 1. února 1988, ale naopak zase přijde s podobným příběhem: „Skupina MJ-12 mě informovala, že určitě plánují uvolnit všechny informace do října 1988 …Ten plán jsem viděl a dostal jsem záruku, že se to stane, a tak jsem se v této době rozhodl zadržet zveřejnění svého videa, protože by to mohlo způsobit problémy s plány MJ-12.“ Tímto způsobem by skupina MJ-12 ve skutečnosti získala více času a čas je to, co MJ-12 zoufale potřebuje.

A teď se ptáte: „Proč jsem o tomto ještě neslyšel?“

Od koho si myslíte, že byste to slyšeli? Od Dana Rathera? Toma Brokawa? Sama Donaldsona? Omyl. Tito lidé zprávy pouze čtou. Oni je nevyhledávají. Na to mají dámy, které telefonují a mají rozhovory se svědky, a ověřují prohlášení o příbězích, které přicházejí po drátu [buď Associated Press nebo United Press International]. Dan Rather přece nepůjde dolů do Wytheville ve Virginii a nebude slídit, proč tam bylo v říjnu a listopadu 1987 čtyři tisíce hlášených pozorování.

Lepší by bylo, kdyby možná Tom Brokaw nebo někdo jiný riskoval na takovém typu příběhu svou důvěryhodnost. Tom Brokaw? Tom přece chce, aby Sam Donaldson riskoval svou důvěryhodnost. Nikdo ale vůbec nikdo nebude vystrkovat svůj vlastní krk kvůli takovým bizarním nápadům – bez ohledu na to, kolik lidí nahlásilo pozorování 300-metrových objektů, které je vyhnaly ze silnice. V případě pozorování ve Wytheville – desítky dodávkových vozů, které byly po svých stranách označeny písmeny ‚NASA‘ ,,selhaly při své snaze“ vzbudit u novinářů pozornost. A těm, kteří se na otázky zeptali, bylo řečeno, že NASA dělala průzkum počasí.

Potom se tedy můžete zeptat – a co naši vědci? Například Carl Sagan? Issac Asimov? Arthur C. Clarke? Přece by o tom museli vědět? Jestli o tom Carl Sagan ví, pak se tedy dopouští velkého podvodu prostřednictvím nabízení členství v Planetary Society (Planetární společnost), aby se „hledaly mimozemské inteligence“.

Další šarádou, do které americká vláda strká miliony dolarů ročně, je radioteleskop v Arecibu, Puerto Rico, který je pod vedením univerzity Cornell.

Hádejte, kdo? – Carl Sagan. Cornell zdánlivě hledá signály z vesmíru – nějaké znamení, že tam možná někdo venku existuje. Je těžké uvěřit, že relativně inteligentní astronomové, jako je Sagan, mohou být takovými ignoranty.“

(Poznámka: I v případě, že by „oni“ našli důkazy o mimozemském životě, myslíte si, že SETI – Hledání mimozemské inteligence – a podobné vládou podporované projekty, by nás o tom informovali? Stačí se jenom podívat na některé aktuální údaje od těch, kteří se těmito projekty zabývají. Následující citát je z článku od Matta Spetalnicka, ‚Je tam venku někdo? NASA hledá opravdové mimozemšťany‘, který byl v REUTERS Magazine 5. října 1992:

„Vědci alespoň 70-krát detekovali radiové vlny, které nesly stopy komunikace od bytostí z jiných světů, ale nebyly nikdy ověřeny“, řekl [Frank] Drake.

A výzkumník, John Spencer, v odkazu na doktora Ottu Strova, vypráví, jak jeden astrofyzik pomohl Frankovi Drakovi při vytváření projektu OZMA – a má to velmi záhadný závěr:

„… projekt začal vyhledáváním se zaměřením na hvězdu Tau Ceti. Podle tehdejšího tvrzení, ihned jak se projekt rozběhl, tak byly detekovány silné INTELIGENTNÍ signály, které zanechaly všechny vědce omráčené. Úplně neočekávaně doktor Strove prohlásil, že project OZMA byl zastaven a poznamenal, že to přece nedává vůbec žádný rozumný smysl, aby poslouchali zprávy z jiného světa.“ [UFO ENCYKLOPEDIE].

Takže tito „zasvěcenci“ budou klidně nadále přijímat všechny naše těžce vydělané a zdaněné dolary na financování svých radiových projektů, ne-li svých podzemních základen a tajných vesmírných operací – ale prokletý je jakýkoliv „obyčejný smrtelník“, kdo má tu drzost skutečně trvat na tom, aby měl přístup k výsledkům své „finanční investice“! – Branton)

„A co Isaac Asimov? Určitě ten nejplodnější sci-fi spisovatel všech dob by si přece musel nyní uvědomit, že musí existovat obrovské zatajování? Možná, ale když o tom ví, tak nic neříká. Možná se bojí, že se Foundation a Empire (jeho knižní série) ukáže být nepřesná.

A co Arthur C. Clarke? Určitě ten nejvíce technicky přesný ze sci-fi spisovatelů s velmi těsnými vazbami na NASA by přece měl mít alespoň nějakou představu o tom, co se opravdu děje. Opět platí, že pokud ano, tak nemluví. A v nedávném průzkumu ze strany Science Fiction, Clarke odhaduje, že se kontakt s mimozemským inteligentním životem nestane před 21. stoletím.

Jestliže nám vláda neříká pravdu a hlavní mediální sítě nás neberou vážně, pak tedy jaký máme před sebou plán útoku?“

(Poznámka: Toto bylo napsáno před takovými programy jako SIGHTINGS (Pozorování), ENCOUNTERS (Setkání), UNSOLVED MYSTERIES (Nevyřešené záhady), CURRENT AFFAIR (Aktuální záležitosti), MONTEL Williams, STRANGE UNIVERSE (Podivný vesmír), kdy se i další televizní zprávy a diskusní programy začaly zabývat jevy UFO, únosy lidí a tak dále, v mnohem větší hloubce – nemluvě o seriálu Akta X, DARK SKIES (Tmavé oblohy) a dalších televizních seriálech.- Branton).

„Mají mimozemské bytosti v úmyslu, poté, co provedly sto tisíc nebo více únosů [možná miliony po celém světě] a postavily nespočetnou řadu tajných podzemních základen [Groom Lake, Nevada; Sunspot, Datil, Roswell a Pie Town v Novém Mexiku, jen abych jmenoval alespoň některé] vrátit se kosmem nazpátek tam, odkud přišly?

Anebo se máme z těchto samozřejmých příprav domnívat, že se chystají k velkému tahu?

Anebo zde máme zlověstnější a nejpravděpodobnější situaci, totiž že je invaze v podstatě kompletní a že je už po všem, kromě našeho křičení?

Dobře plánovaná invaze na Zemi pro její zdroje a výhody by nezačala masovým přistáním anebo mimozemštany s paprskovými zbraněmi. Řádně naplánovaná a provedená invaze ze strany civilizace, která je tisíce let před námi, by s největší pravděpodobností byla dokončena před tím, než by si hrstka lidí uvědomila, co se děje – řekněme 12 osob? Žádné problémy, žádný nepořádek. Nejlepší radu, kterou vám mohu dát, je tato: Když příště uvidíte létající talíř a jste ohromeni jeho zjevnou přehlídkou technologie a nádherných světel s krásnými barvami – Utíkejte, jako by vám v patách hořelo!
3. června 1988, Las Vegas, Nevada“

[Následující příspěvek je dodatkem k výše uvedenému ‚Oznámení pro tisk‘, který byl součástí pozdějších kopií ‚Oznámení‘ Johna Leara]:

„Když byl v roce 1983 objeven ten „velkolepý podvod“, skupina MJ-12 [která může nyní nést označení ‚PI-40‘] začala pracovat na zbrojním či nějakém zařízení k potlačení mimozemských biologických entit, které touto dobou naši společnost úplně zamořily. Tento program byl financován prostřednictvím SDI (Strategická obranná iniciativa), která, shodou okolností, byla zahájena přibližně ve stejnou dobu. Za poslední 4 roky všichni účastníci tohoto projektu provedli zoufalou snahu. Tento program skončil neúspěchem v prosinci 1987.“

(Poznámka: Britský ufolog Timothy Good tvrdil, že přes 22 britských vědců, kteří pracovali na americkém programu SDI pro britskou leteckou společnost Marconi a další letecké společnosti, záhadně zemřelo nebo „spáchalo sebevraždu“ během několika let. Může toto mít něco společného s tím „neúspěchem“? Zřejmě se tam někdo „venku“ rozhodl sabotovat projekt Star Wars/SDI. Také existují zprávy, že několik našich „obranných satelitů“ bylo rovněž zničeno. – Branton).

„Byl vymyšlen nový program, ale zabere asi dva roky, než se plně vyvine.
Do té doby je naprosto nezbytné pro MJ-12 [PI-40], aby nikdo – včetně Senátu, Kongresu nebo občanů Spojených států amerických [či kdokoliv jiný, když na to přijde] – nevěděl o skutečných okolnostech, které obklopují kamufláž UFO a o té totální katastrofě, která se z toho vyvinula. (Poznámka: MJ-12 byla vždy řízena Reptiliány, proto mnoho lidí kvůli této pasáži textu věří, že Lear je dvojí agent – pozn. překl.)

Moore onu videokazetu nikdy neuvolnil, ale tvrdí, že vyjednavá s jednou hlavní televizní sítí, aby se to stalo…‘brzy‘“.

Jeden další zdroj přidal následující prohlášení, co se týče tvrzení Leara:

Area 51 … a podobná zástavba u Dulce v Novém Mexiku nyní mohou patřit mocnostem, které nejsou loajální vládě Spojených států nebo dokonce ani lidské rase.

„Je děsivé si jenom pomyslet, že my předpokládáme, že všichni vědci pracují pro nás [ve společných základnách], když jsou ve skutečnosti kontrolováni mimozemšťany.“

… projekt SDI, bez ohledu na to, co jste slyšeli, byl dokončen … aby sestřeloval příchozí létající talíře. Chybou bylo, že jsme si mysleli, že k nám přijdou zvenku – ve skutečnosti, oni jsou už tady. Jsou v podzemních základnách – všude po celém světě. Zdá se, že mimozemšťané postavili mnoho základen bez našeho vědomí, kde provádějí ohavné genetické pokusy na zvířatech, lidských bytostech a „improvizovaně tvoří“ stvůry podle svých vlastních navrhů.

A tak se zrodil projekt EXCALIBUR.

Tiskové zprávy popsaly EXCALIBUR jako systém zbraní navržený tak, aby zničil hluboce pohřbená sovětská velitelská střediska, která Reaganova administrativa pokrytecky charakterizovala jako destabilizující. My (USA) máme přece úplně stejná střediska. Lear tvrdí, že tyto zbraně byly ve skutečnosti zamýšleny proti vnitřní mimozemské hrozbě.

Naneštěstí „návštěvníci“ nás napadli více než jedním způsobem.

Miliony Američanů byly implantovány. Je to malý přístroj, který je v rozsahu o velikosti od 50 mikronů až do 3 mm. Je vložen do mozku skrze nosní dutinu. Účinně ovládá dotyčné osoby.

Doktor [J. Allen] Hynek v roce 1972 odhadnul, že každý 40. Američan byl implantován.

Věříme, že toto číslo může být nyní až tak vysoké, že je to už jeden z deseti. Tyto implantáty budou v určitou dobu v blízké budoucnosti aktivovány – pro blíže neurčený mimozemský účel.

Když Leara tlačili, aby zveřejnil některé ze svých zdrojů, tak uvedl, že jeho anonymní výzvědní informátoři „jsou přímo z vrcholu“. Nicméně odhalil některá jména na „ne-tak-citlivých“ vyzvědných pozicích, od nichž také shromažďoval informace, a mnoho z těchto jmen může být známo veteránským ufologům.

Mezi ně patří:

* Paul Bennewitz – ředitel vědeckých laboratoří Thunder [výzkumné zařízení v Novém Mexiku s vládními zakázkovými vazbami], který tvrdí, že získal přístup a „vyslýchal“ mimozemský počítačový systém s pomocí radio-video-počítačového nastavení, jež sám vynalezl.

* Linda Howeová – televizní dokumentaristka odpovědná za STRANGE HARVEST [pořad o mrzačení dobytka], která obdržela ohromující „úniky dat“ od speciálního vyzvědačského důstojníka, plukovníka Richarda Dotyho, který byl předtím umístěn na vojenské letecké základně Kirtland a jehož jméno je známo v kruzích vzdušného výzkumu.

* Robert Collins [krycím jménem ‚Condor‘ – podle Leara] – který zajistil řadu oficiálních dokumentů týkajících se UFO.

* Seržant Clifford Stone, přední sběratel dokumentů o UFO, které souvisejí se zákonem o svobodném přístupu k informacím (FOIA).

* Travis Walton, jenž prohlásil, že byl unesen do UFO a jehož zkušenosti inspirovaly k natočení filmu ‚FIRE IN THE SKY (Oheň v oblacích).

Jako zajímavou návaznost na Learův článek budu zde ještě citovat některé skutečné výroky od prominentních osobností, jež se týkají fenoménu ‚UFO‘:

„Ve své nynejší posedlosti antagonismy často zapomínáme, jak hodně jsou všichni členové lidstva propojeni. Možná, že potřebujeme nějaké vnější univerzální ohrožení, abychom mohli toto společné pouto rozpoznat. Občas myslím na to, jak rychle by naše rozdíly na celém světě zmizely, kdybychom museli čelit mimozemské hrozbě z vnějšku tohoto světa. A přesto se ptám – není mimozemská síla už mezi námi?“

– Prezident Ronald Reagan při projevu na 42. Valném shromáždění Organizace spojených národů, 21. září 1987

„Nemohl jsem si pomoct, abych mu neřekl [Gorbačovovi], jak snadné by jeho i mé úlohy v našich společných setkáních byly, kdyby se najednou objevila nějaká hrozba pro celý svět od některých jiných bytostí z jiné planety ve vesmíru … No, nemyslím si, že bychom měli čekat na nějakou mimozemskou rasu, aby k nám přišla a ohrožovala nás. Ale myslím si, že mezi nás můžeme tuto realizaci přinést.“

– Prezident Ronald Reagan, Poznámky pro středoškolské studenty a učitele ve Fallstonu, Maryland, 4. října 1985

„Pro vaši důvěrnou informaci – spolehlivý a věrohodný zdroj řekl úřadu, že létající disky se zdají být uměle vyrobenými střelami, spíše než přirozeným jevem. Bylo také zjištěno, že asi během posledních čtyř let se SSSR zabývalo pokusy na neznámém druhu létajícího disku.“

– Memorandum FBI z 25. března 1949, které bylo posláno velkému počtu úřadů FBI

„… co se týče neidentifikovaných létajících objektů … panel doporučuje, aby národní bezpečnostní agentury vydaly politiku … určenou na přípravu obranného materiálu a morálky země rozpoznat … a co nejefektivněji reagovat na skutečné indikace o nepřátelských zásazích.“

– Doporučení Robertsonova panelu CIA o UFO v lednu 1953

„Veřejný zájem po Odhalení je zdaleka převážen citlivou povahou materiálů a zřejmým vlivem na národní bezpečnost, jenž by uvolnění těchto materialů mělo za následek.“

– Stanovisko Amerického okresního soudu v procesu ‚Občané proti zatajování UFO‘ proti Národnímu bezpečnostnímu úřadu z 18. května 1982

„Částky zpřístupněné Agentuře mohou být vynaloženy bez ohledu na ustanovení právních předpisů a regulací, týkajících se výdajů vlády.“

– Zákon CIA z roku 1949

„Na tomto pozemku se našel neporušený létající disk s osmnácti 90-cm-vysokými okupanty, kteří se podobali lidem – všichni byli uvnitř mrtví, ale nespálení.“

– Memorandum FBI, a to z oddělení v New Orleansu – pro ředitele FBI – z 31. března 1950 – o disku, který byl nalezen v Mohavské poušti v lednu 1950

„Když si čtyři zasednou aby konspirovali, tři jsou blázni a čtvrtý je vládní agent.“

– Duncan Lunan

„Létající disky jsou skutečné.“

– Generál Nathan Twining

„Podle pana …., informátora, v Novém Mexiku byly talíře nalezeny vzhledem k tomu, že vláda má v této oblasti velmi vysoce výkonné radarové nastavení a věří se, že radar [elektromagnetické nosníky] přerušuje ovládací mechanismus talířů … každý z těchto tří talířů byl obsazen třemi těly lidského tvaru, ale byla jen 90 cm vysoká a byla oblečena v kovové tkanině z velmi jemné textury.“

– Memorandum FBI od agenta Guye Hottela z Washingtonského terénního úřadu, poslán řediteli FBI 22. března 1950

„Řekl bych, že víme o několika, tak řečeno, mezigalaktických bojích, které se doposud konaly – šarvátky.“

– Seržant Clifford Stone, Armáda Spojených států, základna Roswell v Novém Mexiku

„Oni věří, že vzhledem k vývoji vědy se budou muset všechny země na světě spojit, aby přežily, a zorganizovat společnou frontu proti útoku ‚lidí‘ z jiných planet.“

– Starosta Achille Lauro z Neapole, citujicí generála Douglase MacArthura v The New York Times v sobotu 8. října 1955, 7. strana

Zdroj:

Bruce Alan Walton (Branton), cca 1987 a dále 90. léta

http://www.whale.to/b/branton_h.html

http://www.whale.to/b/dulce_b.html

Překlad pro Českou exopolitiku (2015): Irena Nemec; dokorekce: Dana Rašínová