Můj syn je mimozemšťan!
Můj syn je mimozemšťan!
Ruského badatele anomálních jevů Alexeje Primu navštívil neznámý muž. „Slyšel jsem o vás, že sbíráte příběhy o setkání s mimozemšťany,“ řekl, a vytahoval z náprsní kapsy saka obyčejnou obálku. „Myslel jsem si, že až se s vámi setkám, ukážu vám nějaké podivné fotky. Jsou zde v obálce. Ale dříve, než vám je ukážu, musím vám o tom něco říct. Chci zdůraznit hned na začátku, že nemám naději na vaši pomoc.“ Muž si smutně vzdychl.
„Moje žena a já zcela chápeme, že nám nemůžete pomoci. Situace, ve které se ocitáme, je beznadějná. Nechat napospas náš dům nějakým hledačům senzací, s jejich vědeckými přístroji, nemáme v úmyslu. Co se nám stalo, to je náš rodinný osud. Chceme nést svůj osud sami, aniž bychom to odhalili veřejnosti k posouzení…
Příběh je tento. Moje žena se chystala porodit. Byla v pátém měsíci těhotenství, když mi jednou řekla se smíchem:
„Víš, před čtyřmi měsíci jsem měla překvapivě živý sen. Zdálo se mi, že jsem v malé kruhové místnosti, slabě osvětlené. Ležela jsem nahá na stole. Nedaleko stála vysoká bytost, jako člověk, ale nebyl to člověk. Hlavu měla jako okurku a obrovské šikmé oči. Šedý overal těsně přiléhal ke krku.
Otevřela ústa a promluvila v čisté ruštině: ‚Doufám, že vám nebude vadit umělé početí?‘ Neměla jsem ani čas na odpověď. Všimla jsem si, jak ke mně natáhla paži s velkou skleněnou injekční stříkačkou. Najednou sen skončil…“
Moje žena i já jsme se tomu příběhu zasmáli, a já jsem na to zapomněla na dlouhou dobu od našeho rozhovoru.
Podle výpovědí svědkyň někteří návštěvníci z kosmu provádějí operace na pozemských ženách – za účelem vývoje embryí hybridů, anebo zanesení DNA jejich druhu do ženina vajíčka, případně zřejmě i do již vyvíjejícího se pozemského plodu apod.
«
Pak se nám narodil chlapec. Manželka ho začala kojit, ale bylo jí u toho špatně. Podle ní měla pokaždé pocit, jako by ji náš syn „devastoval“ a s mlékem z jejích prsou z ní vysával veškerou energii z těla. Moje žena si myslela, že je nemocná a šla k lékaři. Výsledek vyšetření byl ale nulový.
Potom, když chlapec vyrostl, vysávání energie od mojí ženy začalo bít méně časté, ale přesto se to čas od času stalo. Můj syn se rád tiskl ke své matce a čerpal ve velkých dávkách její energii během několika sekund.
„Stávalo se to ve vaší přítomnosti?“
„A více než jedenkrát. Syn přišel k matce, přitiskl se k ní, ona najednou zbledla a rukou se chytila za srdce. Mám fotoaparát. Jak dítě rostlo, dělal jsem fotky do rodinného archivu. Jak jsme jednou prohlíželi obrázky, moje žena i já jsme upadli do velkého šoku.
Aparát zachytil jevy, které jsem nepozoroval očima v okamžiku fotografování. Fotografie jasně ukazovaly, že nemáme obyčejné dítě, ale netvora. Jednoho dne jsem si vzpomněl na příběh, který žena vykládala o jejím podivném snu, který byl nyní překvapivě jasný.
«
Opravdu to byl sen? Pomyslel jsem si. Tento chlapec není můj syn, ale mimozemský tvor, soudě podle obsahu snu byl výsledkem umělého početí.
„Podívejte se na tyto fotky. Obě byly provedeny v případech, kdy byla moje žena opět devastována tímto tvorem.“
Alexej Prima pečlivě studoval obrázky. Na prvním snímku byla vidět ruka dospělého člověka. Návštěvník vysvětlil, že je to ruka jeho ženy. Napravo byl chlapec, který stál ve vaně. Z pravého podpaží mu čněl zvláštní útvar, pokrytý navlas stejnou kůží jako jeho dětská pokožka, vypadající jako baculaté, mírně zakřivené a poměrně krátké střevo. Jeden jeho konec se skrýval v podpaží, druhý ústil přesně do středu rukou té ženy.
Chlapec na fotografii vysunul ze sebe jakousi trubku, neviditelnou pro ostatní a vrazil ji do ruky své matky, jako pumpu. Kamera zřejmě zachytila, jak je to možné, nějakou frekvenci z infračervené části spektra, a tak byl vidět náš upír.
Na druhé fotografii byl stejný hoch, vypadal jako starší. Obrázek ukazoval část těla jeho matky. Byla tam vidět ženská ruka, držící dítě, jakož i část ženského břicha a kolena. Žena měla na sobě tlustý vlněný svetr.
Levá noha chlapce se opírala o matčino břicho a nápadně se lišila od pravé nohy. Od kotníku až téměř ke kolenům byla extrémně tenká, jak se ztrácela ve svetru, tvarovaném na ženském těle. Nejzajímavější bylo, že celá noha nebyla vůbec vidět. Jako by se ztrácela v ženském břichu, vstupovala do něj, jako hadice do sudu s vodou.
Soudě podle obrázku, tentokrát se chlapec připoutal k životní energii přímo z matčina lůna – z místa, které dobře znal.
Valerij, jak se návštěvník jmenoval, řekl:
„Moje žena i já si myslíme, že její sen nebyl snem, ale byla to skutečnost. Máme podezření, že náš syn je produktem mimozemského umělého početí. Je částečně mimozemšťan, kterému stále chybí energie, aby se na Zemi vyvíjel normálně a zůstal živý. Na rozdíl od běžných pozemšťanů toto dítě pravidelně požadovalo část čisté pozemské a lidské energie.“
Na konci rozhovoru se Primovi nepodařilo přesvědčit Valerije pro vyšetření jeho syna. Podivné fotografie nebyly nikdy publikovány.
20. února 2017
Překlad: Mgr. Jan Pavlík – 13. března 2017
Více zde:
http://paranormal-news.ru/news/moj_syn_inoplanetjanin/2017-02-20-13167
«
O zvláštních dětech; děti a UFO:
https://www.exopolitika.cz/jason-indigove-dite/1309
https://www.exopolitika.cz/kontakter-s-monou-unosy-v-detstvi-2-cast-vypovedi/3588
https://www.exopolitika.cz/mimikry-mimozemstanu-maskovani-bytosti-pri-kontaktu-se-svedky/3351
2 Komentáře
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Lidstvo je údajně více jak tři sta tisíc let vysáváno reptiliány a podobnými entitami, které žijí z naší energie a také z našich negativních emocí, hlavně strachu. Jsou to parazité, kteří se snaží zachovat svoji rasu křížením s lidmi. Ten chlapec je takový hybrit.
PŘEKLEP! Ve druhém odstavci pod obrázkem BÍT (chybně) – BÝT (správně).