Naše oficiální minulost nedává smysl

Naše oficiální minulost nedává smysl

Nelze se naivně domnívat, že hlavní proud vědecké komunity má vysvětlení na zásadní otázky týkající se lidské historie, jejího vzniku a vývoje. Zapomeňme nyní na konvenční učebnice dějepisu, opusťme na chvíli akademickou půdu a pohleďme na tuto tématiku z jiné stránky.

Celá tisíciletí žil Homo sapiens – druh, který se měl objevit po vyhynutí neandrtálců – na celém světě v malých skupinkách živících se lovem a sběrem. Ze záhadného důvodu se kolem roku 3000 let př. n. l. zcela náhle na Zemi objevilo šest velkých civilizací. V Egyptě, Sumeru, Peru, Mexiku, Číně a Indii. Tyto civilizace se bez předchozích zkušeností a znalostí začaly náhle věnovat zemědělství, a osvědčený způsob života lovců a sběračů zcela hodily za hlavu. Proč se tak znenadání rozhodly věnovat se riskantnímu a neprověřenému způsobu života, aniž by jednoznačně věděly, že jim ono zemědělství zajistí přežití, to nám oficiální věda vysvětlí vágním a banálním tvrzením, že „se oni prostě začali věnovat zemědělství“, aniž by hlavní proud vědecké komunity přesně specifikoval, jak se k tomuto zemědělství vůbec dostali.

Vnímavému čtenáři nestačí argument: že to přišlo vývojem, že je to logické, protože oni si nějak sami všimli, že se dají některé plodiny pěstovat…

K čemu však slouží veškeré vědecké dohady o tom, jak k pokročilým znalostem zemědělství přišli, když nám o tom samy staré civilizace zanechaly své záznamy, kdo je zemědělství naučil. Bohužel nějak se stalo, že historikové studující záznamy starých národů tyto civilizace neposlouchají, neberou je vážně a dokonce si myslí, že si všechno o sobě jen vymyslely. Přestože mezi sebou neměly tyto národy kontakt, shodně tvrdí, že tyto pokročilé znalosti získaly od bohů. Pro konvenční vědu je totiž představa „nějakého boha, který sestoupí z nebes a naučí národ, jak se věnovat zemědělství a jiným věcem“ tak nepřijatelná, že vědci raději ignorují skutečnost, že se např. zemědělství nenaučily ony národy samy, ale někdo jim pomohl. Někdo, koho hloubavá věda nedokáže rozumně popsat.

Zcela běžným selským rozumem se ale musíme ptát: „Jak je možné nebrat vážně to, co o sobě staré národy shodně tvrdí? Jak jsme vůbec přišli na to, že si vše jen vymýšlejí a jejich vyprávění jsou jen pověsti a mýty? Jaký důvod by pak mělo šest vyspělých civilizací o sobě lhát?“

Nedůvěřivá vědecká komunita sama přispěchala s vykonstruovaným tvrzením o tom, jak si myslí, že to bylo. Má tedy historický odkaz starých národů nějakou váhu, když tyto národy jen neustále fantazírovaly? Přijmout skutečnost, že v naší historii došlo k inteligentnímu mimozemskému zásahu, je pro vědecké učence velmi hořká pilulka, kterou za žádných okolností nehodlají spolknout.

Ve všech šesti zmíněných civilizacích existovaly záznamy o tom, jak na Zem sestoupili bohové a stvořili lidstvo k obrazu svému a posléze je naučili zemědělství a výdobytkům civilizovaného života.

Na jednu stranu ortodoxní učence chápu, protože náhlý zrod těchto civilizací a podobnosti v jejich vývoji totiž zpochybňuje Darwinovu evoluční teorii. Rozloučit se s něčím, co chvílemi jakž takž znělo rozumně, je tvrdou ranou pod pás zkostnatělé vědecké půdě. Ovšem, krutou skutečností je, že se nenašel žádný mezičlánek homo sapiens, který by spojoval tyto vyspělé národy s kmeny sběračů a lovců, které zůstaly v ostatních částech Země žít i nadále svým stylem mnoho tisíc let poté.

Nezdá se vůbec pravděpodobné, že takové množství podrobností v těchto „mýtech“ je dílem pouhé náhody. Myslím, že se přímo zmítáme v agonii, kopeme kolem sebe a nechceme přijmout jasný fakt, že staré národy prostě vyprávěly to, co zažily – tedy skutečnost. Byly totiž někým mnohem vyspělejším tak ohromeni, že mu/jim přisuzovaly božské vlastnosti. Z toho vyplývá nepříjemný závěr, že do lidského vývoje zasáhla vyspělá mimozemská rasa nebo rasy, a pomocí genetického inženýrství předělala lidstvo anebo stvořila/stvořily lidstvo k obrazu svému. Poté začala nově vzniklý druh „kultivovat“. Naučila jej zemědělství, budovat kolosální pyramidy apod.

V tom lze snadno spatřit onen chybějící článek v lidském vývoji. Plyne z toho vcelku omračující fakt, že se člověk typu Homo sapiens nevyvinul z neandrtálce, který vlastně náhle zmizel, a že ani žádný chybějící článek de facto neexistuje. Přijmout šokující fakt, že se člověk klasickou evoluční linií darwinismu nevyvinul, jak neustále dokola opakuje věda, ale že byl jaksi stvořen nějakou mimozemskou rasou, je pro mnohé z nás strašlivým faktem, kterému se budeme bránit do posledního dechu.

Nyní na chvíli obraťme pozornost k převažujícímu dogmatu o tom, jak vznikl na Zemi život. Dočetl jsem se, že darwinismus uvádí dva procesy mutace a přirozeného výběru, pracující během času společně na postupné přeměně ryby v obojživelníka, obojživelníka v ještěra, ještěra v ptáka a nakonec ptáka v savce. Konečným důkazem, že se život na Zemi vyvíjel tímto způsobem by měly být fosílie. Avšak podle dostupných pramenů vykopávky až dosud provedené tento předpoklad nepotvrdily. Kde je tedy problém? Navíc žádný člověk nebyl svědkem toho, že se plaz změnil v ptáka nebo nekvetoucí rostlina ve kvetoucí.

Vědecká komunita by se ráda prezentovala jako jednotný celek a tímto směrem se také ubírají její závěry. To, že se nenašly fosílie mezičlánků nejrůznějších tvorů a potažmo i člověka, představuje pro vědecký establišment vážné nebezpečí. Pokud se život měl vyvinout pozvolna z jednoduchých ve složité formy života skrze série mutací, pak by tu musela být hojnost mezičlánků. Podle archeologické komunity dosud nalezené fosílie spíše ukazují jiný obraz: že se tu náhle, z ničeho nic, objevovaly nové, zcela dotvořené druhy, ty zůstávaly po dlouhá časová období beze změny, a pak zmizely.

Odborná vědecká obec k tomuto faktu mlčí nebo se opět uchyluje k nic neříkajícím tvrzením, že „v evoluční teorii je již vše vysvětleno“.

Chápu, že evoluční teorie byla, nebo řekněme tedy že stále ještě je přitažlivá, protože jednoduchým způsobem vysvětluje vývoj života na Zemi. Zdánlivě totiž dává smysl. Avšak skutečnost, že tato teorie má mnoho trhlin a neodpovídá nalezeným artefaktům, je vydatně potlačována nebo bagatelizována. Přechodové mezičlánky prostě neexistují, a již se nenajdou ani v budoucnu.

Dalším otřesným faktem je, že důkazy evoluční teorie Darwina chybějí, vědecká populace to ví, ale předstírá, že tato teorie je zcela platná, i když se nedokázala razantně vypořádat s jejími nedostatky. Stále tedy obecně věříme tomu, že z prvoka vznikli červi, kteří se nakonec přeměnili v opici, a pak v člověka.

Na této teorii je ještě jeden problém, předpokládá, že z chaosu vznikl řád. Můžeme namítnout, jak to, že něco, co vznikne nahodile a nic to neřídí, nakonec dospěje do organizovaného celku? Nic přece není náhodou, vše by mělo mít plán.

Myšlenku, že se člověk nevyvinul přirozenou evolucí můžeme také spatřovat v tom, že lidstvo trpí šokem z překotného vývoje a tento ontologický otřes je hlavním rysem naší společnosti. Jako by nevyspělé civilizaci byla dána vyspělá technologie, která ji postupně ovládne, učiní ji na sobě závislou a posléze ji zničí.

Člověk se stal iluzí, iluzí kterou má sám o sobě, naplněnou ambiciózními představami o své dokonalosti; představami vesměs nereálnými. Je to člověk, který se na hony vzdálil své ryzosti, přirozenosti a duchovnímu růstu – stal se jen lidským padělkem. Nabízí se tu však i otázka, jaký druh přirozenosti to vlastně původně měl? Pokud jsme nevznikli přirozeným vývojem, ale genetickým zásahem.

Je tu však ještě jedna zajímavá otázka týkající se špatného chování člověka vůči planetě Zemi. Jaký důvod má ji drancovat, vyčerpávat zdroje, neúnavně ničit přírodu a zanechávat po sobě ekologické katastrofy?

Možná je to tím, že k ní nemá žádný vztah. Vysvětlení k takovému chování můžeme nelézt v tom, že pokud tu člověk přirozeně nevznikl a původně sem nepatří, pak se nelze divit, že k Zemi nemá žádný mateřský vztah.

Pojem alternativní teorie dnes zní téměř jako výsměch. To zavinila řízená propaganda v médiích beroucí si za cíl posílit konvenční vědu stůj co stůj a navodit úsměv, mluví-li se o teoriích, které nabízejí jiné vysvětlení, než má k dispozici oficiální věda. Ovšem, vzpomeňme si na známou hlášku Járy Cimrmana „opak je pravdou“. Je to bohužel právě konvenční myšlení hlavního proudu vědy, jehož závěry z některých oborů sdílejí učebnice ve školách a zatvrzele nechtějí opustit své dogmatické pojetí a učinit místo teoriím, které jsou reálnější. Alternativní teorií můžeme pak směle označit oficiální vědu a její teorii o vývoji člověka a živočišných druhů. Ta je pouhou nepravděpodobnou hypotézou, alternativním názorem, doplněnou o dohady a předpoklady, které se neprokázaly.

Nebo si opravdu myslíme, že masivní pyramidy všech starobylých kultur po celém světě, jejichž některé kvádry váží od 20-400 tun, stavěli a transportovali primitivními prostředky – systémy kladek, lan, podpěr, klínů a prací otroků?

Proč by se tak namáhali takovou složitostí staveb a nepostavili něco jednoduššího?

Jaký by měli důvod stavět „ručními“ prostředky tak kolosální monumenty, na jejichž přepravu neměli technologii?

Pokud bychom akceptovali myšlenku, že člověk nevznikl evoluční cestou, ale že je „dítětem ze zkumavky“ někoho mnohem pokročilejšího, pak by to byl takový šok, ze kterého by se vzpamatovali jen otrlí jedinci nebo ti s otevřenou myslí. Pak se ovšem musíme zeptat: bylo skutečně cílem našich praotců stvoření člověka, této nynější lidské atrapy, obklopené pokročilou technologií, prázdné uvnitř, zdevastované konzumem, sebejisté svou výlučností, arogantně si myslící, že je široko daleko jedinou inteligentní bytostí? Nebo mimozemští genetičtí inženýři kdesi udělali chybu?

Je lidstvo sirotkem, který se „rodičům“ nepovedl a raději byl ponechán svému osudu? Pokud člověk „vznikl“ separátně na různých částech Země, pak bychom snadněji mohli vysvětlit, proč každý jedinec má jinou barvu pleti.

Jedině celkovou revizí ortodoxních interpretací naší dávné minulosti se zbavíme všech falešných představ o našem vzniku. Je potřeba rekonstrukce našeho původu, bez ohledu na to, že by „pan profesor musel vrátit diplom.“

Na závěr, z mnoha otázek žádajících si jasnou odpověď, volím jen tu nejzákladnější a spontánně vyplývající: Kde domov můj?

© Karel Rašín – 28. října 2016

www.exopolitika.cz

«

Související zde:

https://www.exopolitika.cz/recenze-knihy-zdenek-patrick-dymajici-zrcadlo/3709

https://www.exopolitika.cz/vedska-civilizace-a-vesmirne-bytosti/619

https://www.exopolitika.cz/jak-asistuji-vesmirne-bytosti-lidstvu-v-otazce-mimozemskeho-zivota/197

https://www.exopolitika.cz/zakazana-archeologie-ruzne-podivne-lebky/2442

https://www.exopolitika.cz/prednaska-raelianu-v-praze-2006/1998

https://www.exopolitika.cz/letajici-pevnosti-nasich-predku/3395

https://www.exopolitika.cz/category/zahady-a-zakazana-archeologie