Papež Jan XXIII zažil 1961 setkání s mimozemšťanem

Papež Jan XXIII zažil 1961 setkání s mimozemšťanem

Angelo Roncalli, „dobrý papež“, se v roce 1961 ještě před svou smrtí setkal s mimozemšťanem. Setkání se odehrálo v zahradách italského městečka Castel Gandolfo. Všeho toho byl svědkem Loris Francesco Capovilla, osobní tajemník papeže Jana XXIII. Takovéto zprávy se objevily v britských novinách a byly později v roce 1985 převzaty deníkem Sun. Avšak nikdo tomu tenkrát nevěnoval pozornost.

Dnes je ono setkání znovu v centru pozornosti, a to díky videu, které se objevilo na YouTube. Šíří se po celém světě, a to činí celý příběh o jeho “kontaktu“ velmi zvláštním.

Procházeli se. K jezeru je to kousek – jedná se o tiché místo v jednom z nejkrásnějších měst v Itálii. Procházeli se. Jak to dělali tisíckrát za těch krásných letních odpolední. Bok po boku. Jako dva přátelé. Jako obyčejní lidé, kteří se chtějí trochu od všeho odpojit. Z každodenní rutiny. Bylo to v červenci. Jedno odpoledne v červenci 1961, když se to stalo. „Měli jsme nad hlavami světla. Byla to barevná světla. Modrá. Oranžová. Žlutá. Po několik minut a pak ….“ A pak se to stalo. Nepředvídatelné. Nemožné. Záležitost, o níž je rovněž nesnadné hovořit. Takže jedním dechem. Světla pocházejí z kosmických lodí. Tyto kosmické lodě jsou disky na modré odpolední obloze v Castel Gandolfo. Pohybují se potichu. Existují. Po několik minut obě postavy neomylně kráčejí vedle sebe. Jako obyčejní lidé. Pak dojde ke kontaktu. Jedna z kosmických lodí se oddělí od skupiny. Přistane. Zastaví se “na jižní straně zahrady“. Zadní dveře se otevřou a kokpit je trochu mimo. “Absolutně lidsky vypadající muž.“ Pouze tak. Avšak … má kolem sebe světlo. Světlo, které jej obklopuje. Padli na kolena. Oba dva. Pak vstali a šli bez váhání k tomuto Muži. Směrem k “absolutnímu člověku“, jenž je obklopen jemným a delikátním světlem. Pronikavým. Mluvili spolu “asi dvacet minut“. Ale dané hlasy nebyly slyšet. „Já jsem nic neslyšel.“ Ovšem přesto hovořili. Gestikulovali. Dvacet minut. 1200 nekonečných vteřin. Pak se muž otočil a vrátil se na místo, kde přistál. Podíval se na mě. A plakal.

Co si o tom, drazí čtenáři, myslíte?

http://supersoldiertalk.com/2014/10/02/pope-john-xxiii-met-an-alien-before-his-death-in-1961/

V této souvislosti lze připomenout Otevřený dopis biskupům doktora Luigiho Villy. Otec Luigi Villa jasně naznačuje, že kardinál Roncalli byl iniciován jako svobodný zednář. Kdyby byly o tomto důkazy podány včas, Roncalli by nebyl býval zvolen papežem nebo by byl býval povinen i odstoupit. Každý ví, že během konkláve je mezi kardinály přítomen Duch svatý. Jak by mohli zvolit svobodného zednáře papežem?

Celý dokument obsahuje vážná obvinění. Nedokáži si tedy představit, proč alespoň jedno z nich nebylo použito Janem Pavlem II, aby zatarasil cestu Janu XXIII k jeho blahořečení.

Obsahu dopisu:

(http://www.novusordowatch.org/resources/John-XXIII-Beatified.pdf)

Papež Jan XXIII se odlišoval od ostatních tím, že při svém inauguračním projevu na Druhém vatikánském koncilu, který pronesl 11. října 1962, vyjádřil otevřenost vůči svobodným zednářům, protestantům, Židům a komunistům.

Jan XXIII ještě v květnu 1961 stále mluvil o “zásadním nesouhlasu mezi komunismem a křesťanstvím“, nicméně, krátce poté se radikálně změnil. Ve skutečnosti v roce 1962 kardinál Tisserant pod jeho příkazem podepsal smlouvu s Metropolitem Nycodimem, „mluvčím Kremlu“, s cílem možnosti pozvat některé ortodoxní „pozorovatele“ do Rady. Moskva by ovšem toto pozvání přijala pod tou podmínkou, že by se o komunismu nesmělo v Radě promluvit ani jediné slovo. To vysvětluje, proč petice, kterou podepsalo 450 koncilních otců, vyžadujících odsouzení komunismu, záhadně zmizela. A tak Jan XXIII podrobil církev vetu Moskvy…

Vydáno 2014:

https://missiongalacticfreedom.wordpress.com/2014/10/01/pope-john-xxiii-met-an-alien-before-his-death-in-1961/

Překlad: Irena Němec