Sun Ra – hudebník ze Saturnu?

Přidal/a Dana Rašínová 24 ledna, 2016 15:53

Sun Ra – hudebník ze Saturnu?

,,Vesmírný prorok, šílený faraon, šaman-filosof a avantagradní jazzový klávesista a vedoucí kapely…“

tak je některými charakterizován Sun Ra – zřejmě nejpodivnější osobnost hudební scény v celé její historii.

Přibližně po sto letech od svého narození zůstává stále záhadou, stejně jako jeho fantastická kosmo-mýtická filosofie. Přestože za svůj život vydal údajně mezi sto až dvěstě deskami (přesně to nikdo neví), zůstal až do svých téměř čtyřiasedmdesáti let neuznaný a v podstatě neznámý. Postupně se však mezi hrstkou lidí, kteří ho znali, stával legendou a během času okolo sebe a své hudby vybudoval kult, takřka mýtus. Až od devadesátých let a po jeho smrti se jeho hudba dostává z undergroundu do povědomí širšího posluchačstva a snad teprve nyní dochází jeho jedinečná kosmicko-mytologická filosofie většího uznání a pochopení.

Osobu Sun Ra obklopuje tajemství, vyživované zejména tím, že sám o sobě a své minulosti odmítal hovořit, nebo si vymýšlel. Podle některých tvrzení neměl Sun Ra žádný rodný list, ani jiný podobný dokument o narození, jediný jeho známý doklad byl prý pas na jméno ,,Le Sonny’r Ra“, není však jasné z jaké doby. Jiní tvrdí, že jeho původní jméno je Herman Blount a narodil se v roce 1914. Později pak užíval jiná jména. Nechával si říkat Sonny Lee, Sonny Blount a dalšími jmény, o nichž však později říkal, že nebyla jeho skutečná. Od konce 50. let je znám jako Sun Ra.

Sám o sobě vypravoval, že pochází z Vesmíru, že je z „andělské rasy“, původem ze Saturnu. Otevřeně hovořil o cestování Vesmírem, a to již od 50. let, podle některých už od konce let 30.! V roce 1936 nebo 1937 se prý odehrál mystický zážitek, který zcela změnil jeho dráhu, jak pak vyprávěl po zbytek života v příběhu, kdy se kolem něj ve chvíli náboženského soustředění objevilo jasné světlo:

,,Mé tělo se změnilo v něco jiného. Mohl jsem vidět skrze sebe. A stoupal jsem vzhůru. Nebyl jsem v lidské formě. Přistál jsem na planetě, kterou jsem identifikoval jako Saturn. Teleportovali mě a já jsem byl dole na plošině s nimi. Chtěli se mnou mluvit. Měli malou anténu na každém uchu a malou anténu nad každým okem. Hovořili ke mně. Říkali mi, abych přestal chodit do školy, protože na školách budou velké potíže. Svět se změní v naprostý chaos. Já budu hovořit skrze hudbu a svět bude naslouchat. To je, co mi řekli.“

Pokud je pravda, že se tento zážitek odehrál ve 30. letech, pak se jedná o první případ kontaktu s mimozemšťany – deset let před tím, než Kenneth Arnold poprvé pozoroval UFO, patnáct let před Adamskim a celých dvacet let před případem Barneyho a Betty Hillových (a také 20 let před Sputnikem!). Podle jiných se to však nemohlo stát dříve než v roce 1946, kdy se přestěhoval do Chicaga a kde se měl tento zážitek odehrát.

Jisté je jen, že od padesátých let si nechával říkat Sun Ra a měl již plně vyvinutou svou „kosmickou filosofii“. Asi v roce 1955 zakládá svou vlastní kapelu, kterou nazývá „Arkestra“ a vlastní hudební nakladatelství. Z druhé poloviny 50. let pocházejí skladby jako např. „Sun Ra navštěvuje planetu Zemi“, „Mezihvězdné cesty“, „Andělé a démoni si hrají“, „Cestujeme po vesmírných cestách“, „Saturn“ nebo „Osvícení“. Osvícení (Enlightement) dodnes zůstává jednou z jeho nejznámějších:

,,…Vibrace přicházejí z kosmického světa.
Je z vesmírných hvězdných dimenzí.
Osvícení je můj zítřek.
Nemá žádná místa smutku.
Zde, naše pozvání.
Zveme tě do z našeho kosmického světa.“

Bylo to velmi plodné období, dá se říci zlaté období Arkestry, kdy vznikla řada pozoruhodných skladeb a melodií, z nichž mnohé kapelu provázely po následující půlstoletí činnosti, a až do současnosti jsou zlatým fondem repertoáru stále fungujícího orchestru.

V 60. letech Arkestra zcela opouští tradiční jazz a swing a experimentuje se zvuky, perkusemi a volnou improvizací, takže se skladby stávají stále obtížnější až na pokraj únosnosti. Spíše v této době používá hudbu čistě k vytváření nálady, připomínající filmovou hudbu z hororů nebo sci-fi. Je velmi chaotická a dramatická, navozující dojem prvotního vesmírného chaosu, temnoty kosmických dálav. Sun Ra také jako první hudebník vůbec používá elektronické klávesy a experimentuje s elektronickými zvuky. Do sedmdesátých let se kapela rozrostla na 30 členů.
Významným mezníkem v jeho tvorbě byl jeho jediný filmový debut z roku 1972 ,,Space is the place“, žánrově zcela nezařaditelný kultovní snímek, ve kterém teprve tehdy poprvé vyplynulo, o čem vlastně ,,kosmická filosofie“ Sun Ra je.

Sun zde hraje sám sebe, jak ve své lodi přilétá na planetu Zemi spolu se svojí posádkou, jíž je ,,Arkestra“. Zde soupeří s ďábelským ,,Dohlížitelem“ nad osudem planety a všech lidí. Sun Ra se snaží přimět všechny černochy, aby s ním odletěli na jeho planetu, kde neexistuje žádná rasová diskriminace, v čemž mu brání jeho nepřátelé, mezi nimi i FBI. Jeho konečnou snahou je uskutečnění koncertu pro celý svět, kde všem lidem skrze hudbu sdělí své poselství. Poté naloží všechny černochy a odletí s nimi ze Země, která je po jeho odletu zničena výbuchem.

Ve filmu vysvětluje, že hudba je univerzální jazyk a také prostředek k cestování Vesmírem. Říká o sobě, že je ,,hudebník, ale jiný druh hudebníka“, hudba pro něj je médiem, aby mohl hovořit k lidem; hudba je pro něj v první řadě spirituální záležitost. Změna na Zemi se může uskutečnit skrze ni.

,,…Já jsem váš změněný osud. Přítomnost živého mýtu. Jaký je pohon našich strojů? Hudba.“

Ve filmu zaznívají skladby ,,Je po konci světa“, ,,Láska ve vnějším Vesmíru“, ,,Satelity se otáčí“ a další. Film nebyl nikdy uveden do kin.

Zajímavou etapou je rok 1971, kdy Sun Ra krátce učil na univerzitě v Berkeley(!) předmět s názvem ,,Černý muž v Kosmu“. Musely to být vskutku neobyčejné hodiny, během nichž Sun Ra nejdříve vysvětloval kosmickou filosofii a ve druhé části pořádal koncert. Přednášky prý bývaly plné.

V dalších letech se Sun Ra opět vrací k více melodické hudbě a klasickému jazzu, přidává ale například prvky disko, také si oblibuje hudbu Walta Disneyho a dokonce nahrává soundtrack k Batmanovi!

Arkestra se časem stává známější a účastní se mezinárodních jazzových festivalů, objevuje se v televizních pořadech. Sun Ra je stále brán jako výstřední podivín, nicméně již také jako legenda a na sklonku života se dočkává ocenění, na něž tak dlouho čekal.
Po jeho smrti Arkestra pokračuje v koncertování. Někteří členové v ní hrají dosud už přes půlstoletí!

Jak zhodnotit tohoto nepochopitelného a tajemného hudebníka? To, že ve své hudbě spojoval různé bizarní styly, jazz, swing, africké rytmy, elektronické klávesy a volnou hromadnou improvizaci do nezařaditelného druhu hudby ještě není nic tak zvláštního. Že členové kapely hrají oblečeni v kosmických skafandrech, Sun Ra v kostýmu faraona, s tanečníky, akrobaty na jevišti – to můžeme přiřadit uměleckému excentrismu. Co však jeho vesmírná filosofie? Pocházel opravdu odjinud?

Sám o sobě říká, že se nenarodil, nýbrž se stal – prostě stal. Naší historii označuje (slovní hříčkou) jako „his-story“ (jeho historie), nikoli svou vlastní – jeho historie (my-story) je jiná, je mystériem (my-stery). Prý ovládal různé psychické schopnosti-dokázal poznat vše o každém člověku, minulost i budoucnost. O cestování Vesmírem hovořil dlouho před prvním letem na Měsíc.

,,Mysleli si, že jsem nějaký blázen, když jsem hovořil o Vesmíru a planetách. Stále o nich hovořím, ale nyní vlády utrácejí miliardy dolarů, aby se dostaly na Venuši, Mars a další planety, takže už to dávno není bláznivé hovořit o Vesmíru.“

Vyzýval lidstvo, aby si zvolilo jednu osobu, která je bude celé reprezentovat – jen s takovým člověkem prý budou mimozemšťané komunikovat. Jen pak bude prý možné zachránit planetu, jíž podle něj hrozí jistá záhuba.

Další výroky Sun Ra:

,,Nikdy jsem nechtěl být součástí planety Země, ale jsem nucen tu být, takže cokoliv, co dělám pro tuto planetu, je protože Pán-Stvořitel Vesmíru mě to nutí dělat. Já jsem z jiné dimenze. Jsem na této planetě, protože mě lidé potřebují.“

,,Vesmír není jen vysoký, je nízký. Je to bezedná jáma.“

,,‚Nic‘ je celou notou hudby. Uvnitř Ničeho je hraniční manifestace elementů rytmu a analyzační kvintesence melodie.“

,,Vlastně kreslím obrazy nekonečna skrze svou hudbu, a to je důvod, proč jí tolik lidí nerozumí. Ale kdyby ji poslouchali a jiné druhy hudby, poznali by, že moje má v sobě něco jiného, něco z jiného světa.“

,,Někde, na druhé straně Ničeho, je místo v prostoru mimo čas, kde sídlí bohové mytologie. Tito bohové přebývají ve svých mýtokraciích, jako opaku vašich teokracií, demokracií a monokracií. Přebývají v magickém světě. Tito bohové vám mohou nabídnout nesmrtelnost.“

,,Když myslím na potenciál lidstva, jsem šťastný. Ale jinak jsem velice nešťastný, když vidím, jaké ve skutečnosti je.“

,,Nemožné mě přitahuje, protože vše možné už bylo učniněno a svět se nezměnil.“

,,Mám dar, který nabízím této planetě, a hudba je jedním z mostů k jeho pokladnici. Dělám to, co je mi určeno, jsem tím, čím jsem zde přišel být. Ti, kteří jsou sladěni s přírodou, mohou slyšet, co ti, kteří nejsou sladěni, neslyší, a poznají význam přirozeného bytí. Vodstvo Vesmíru má mnoho zvuků bytí. Akáša, neznámé akustiky, jiné roviny jsoucna, jsou všechny částí všeho – veškerosti a nicoty vnějšího Vesmíru.“

,,To je to o co se snažím – pomoct planetě se připravit na vesmírné bytosti, protože by měly brzy přistát.“ (1989)

,,Obraťte se k hudbě, protože, to je, co planeta nyní musí udělat, musí se přizpůsobit jinému způsobu myšlení a žití.“

,,Jednoho dne se stane – a může se to stát nyní – že hlas z jiné dimenze promluví k lidem. Měli byste se na to připravit.“

Z básní:

,,Když andělé hovoří,
hovoří o kosmických vlnách zvuku;
vlnová délka nekonečna,
vždy se dotýkajíce planet,
naproti vnější hranici.

Když andělé hovoří,
hovoří o vlnové délce nekonečna;
paprsek kosmu,
synchronizující paprsky temnoty
do viditelného projevu.
Výpadek!
Temná existence mýtosvěta života.“

Ing. Ladislav Zelinka – 29.7. 2013

Knihy:
Szwed, John F. (1998). Space Is the Place: The Lives and Times of Sun Ra. Da Capo Press.
Sun Ra. The Immeasurable Equation: The Collected Poetry and Prose. Hartmut Geerken, 2006.

Filmy:
Space Is the Place (1974).
A Joyful Noise (1980).

Oficiální stránka stále fungujícího orchestru:
http://www.sunraarkestra.com/

Odkazy:
http://en.wikipedia.org/wiki/Sun_Ra_discography
http://yawiki.org/proc/Sun_Ra
http://www.bhamwiki.com/w/Sun_Ra

Ukázky z Youtube: